INFORMAČNÍ WEB A OBČASNÍK pro Prahu 15 a okolí 
Hostivař | Horní a Dolní Měcholupy | Dubeč | Štěrboholy | Petrovice
ban pmenu
ban np
ban auto x
beran
kvetinym
papavera
buldoci neratovice
holeone
nakacabe

TOPlist

HOSTÉ PŘISPÍVAJÍCÍ SVÝMI ČLÁNKY

 
ods  TOP 091 
svob SSCR log
pha 100 znak

Ke sloučení obcí a osad s Prahou do jedné pražské obce s názvem Hlavní město Praha došlo téměř před sto lety, 6. února 1920, a to zákonem 114/1920 Sb.

Tento zákon, souběžně se zákonem o hlavním městě Praze č. 131/2000 Sb., ze dne 13. dubna 2000, stále platí. 
Zajímavé detaily souběhu platnosti obou těchto zákonů, přes éru rozšiřování metropole až do dnešní podoby, budou tématem až pro ten další článek.
Protože víc než některé detaily jsou důležité jejich důsledky.
 
Oba parlamenty, jak ten prvorepublikový, československý, tak ten český o dekády později, se snaží definovat specifika pražské kotliny ve snaze ukotvit hlavní město Praha jako něco zvláštního.

Nejdříve jako pražskou obec, nedávno také, souběžně s obcí, i jako kraj. 
Na samosprávu hlavního města tak přechází pravomoci unikátního rozsahu.

map pha mini

Původní desítky obcí a městeček, ze kterých je utvořena nynější podoba metropole, se propsala do jejího dalšího vnitřního členění.

Praha má celkem 57 městských částí. 

 zdroj: IPR
orp pha
Státní správa v hlavním městě je něco zcela jiného.

Územně je rozdělena na 22 správních obvodů, se statutem tzv. obcí s rozšířenou působností,
kterých je v České republice celkem 205. 

V Praze tento úřad státní správy najdete na městských částech Praha 1 až Praha 22.

V hlavním městě jich je tedy asi desetina, i podle podílu na počtu obyvatel Česka tento poměr přibližně odpovídá.
 
zdroj: web HMP

Na první pohled
se tedy zdá, že historie vytváření a rozšiřování Prahy bere v potaz historická specifika a i z pohledu státní správy odpovídá její republikové síti úřadů. To ale jen na první pohled. 

Za roky v samosprávě městské části Praha 15 vím, že městská část, dříve obce Hostivař a obec Horní Měcholupy, nemají od pražské obce (hlavního města Prahy) na růžích ustláno.

I přesto, že máme starostu a své zastupitele, a tím jako obec navenek možná vypadáme, ani zdaleka naše míra autonomie, tj. naše míra pravomocí, se té obecní nepodobá. Mimo jiné také nemůžeme k úpravě místních záležitostí vydávat ani obecně závazné vyhlášky.

Možná jen mírou povinností, které na nás hlavní město přesunulo, se obci blížíme nejvíce. Povinnosti městské části a její pravomoci však nejsou vyváženy.

Symbolem této nevyváženosti je podíl, který si obec Praha z daní svých občanů, tedy i těch z Prahy 15, nechává (92%) a kolik předává městským částem na jejich činnost (8%).

Vzpomínám si na scénu z jednoho z dílů Slunce, seno a …, kdy před téměř rozbořeným mlýnem pokladník jezeddé jásá, že do jeho rekonstrukce mohou letos uvolnit až třicet tisíc.


Co by se tak mělo napříště změnit?


* Praha by měla uznat, že po městských částech nelze požadovat plnění téměř všech povinností obce a platit jim zato jen pětinu toho, co jiné obce, mimo její hranice, z daní běžně dostávají. Městské části nemají žádné vlastní prostředky pro svůj rozvoj, nyní už ani na údržbu.

* Praha by také měla sama uznat, že některé městské části už nemohou tak masivně doplácet na to, že na svých radnicích vykonávají státní správu. Jen u nás se jedná o desítky miliónů ročně, které bychom mohli na rozvoj obce využít.

Situace se zhoršuje a stává se neudržitelnou. Volá po změně nejen kosmetické. Po takové, aby byl naplněn smysl stále platného zákona z roku 1920, který mluví o spojení obcí, ne o državě centrální samosprávy obce Hlavní město Praha.

Michal Frauenterka


A V TÉTO RUBRICE NAJDETE TÉŽ NÍŽE TRVALE SLEDOVANÁ TÉMATA
ban tst metropolitni plan ban tst prazske hospodareni

reklama kacaba

ban pizza bezlepkova
worldslogo
ban kalendar

DNES JE sobota 18.1.2020

Svátek má Vladislav, zítra Doubravka
ban cenik inzerce
ban nazory z Cech odjinud
ban tst hosivarsky lesopark