INFORMAČNÍ WEB A OBČASNÍK pro Prahu 15 a okolí 
Hostivař | Horní a Dolní Měcholupy | Dubeč | Štěrboholy | Petrovice
ban pmenu
ban np
ban auto x
beran
kvetinym
papavera
buldoci neratovice
holeone
nakacabe

TOPlist

HOSTÉ PŘISPÍVAJÍCÍ SVÝMI ČLÁNKY

 
ods  TOP 091 
svob SSCR log
papiry  Stále hůře stravitelný koktejl státních restrikcí, zejména středního podnikatelského sektoru,
je dále pomalu přiškrcován i dalšími změnami.
Ty nenápadně, ale vědomě zvyšují daňové odvody i náklady podnikatelů.

Dnes je populární mluvit jen o kontrolním hlášení a elektronické evidenci tržeb. Kontrolní hlášení je jistě se svým detailním přehledem firem, se kterými podnikatel obchoduje, tedy od kterých nakupuje a kterým prodává, zřejmě pro některé živnosti (advokáti a účetní) průlomem do jejich zákonných práv na utajení klienta. 

Také firmy pracující pro soukromý sektor, ale částečně i při zájmu o státní, krajské či obecní zakázky, předají v kontrolním hlášení plošně část svého know-how, a tím je léty prověřený seznam spolehlivých subdodavatelů, objemy a čas jejich vzájemných transakcí, do databáze ministerstva financí.

V obou výše uvedených případech se tak podnikatelé musí spolehnout, že se tyto seznamy z ministerstva financí nedostanou ke konkurenci. Ta by jistě dobře věděla, jak s takovými seznamy naložit tak. Aby např. zakázky zvrátila ve svůj prospěch, ........ Také pro tvorbu monopolních skupin a kartelové dohody budou mít tyto informace cenu zlata. 

I přesto, že hlavní argument státu při zavádění kontrolního hlášení je bránit daňovým únikům, jeden obchodní segment v kontrolním hlášení není vůbec zahrnut. Tím je obchodní transakce bez DPH (se zahraničím mimo EU). Uhradí-li tedy velká firma fakturu za služby mimo EU, tato transakce se v kontrolním hlášení neobjeví. Naproti tomu instalatér, restauratér nebo majitel obchodu, který se zahraničím neobchoduje a také asi ani nemá pro strýčka příhodu založenu firmu mimo dosah jurisdikce EU, tak musí v kontrolním hlášení uvést všechny své dodavatele.

Uvnitř daňových zákonů je však ještě větší riziko, které i po jejich novelizaci zůstává. A tím je ručení za svého dodavatele – plátce DPH (ručení příjemce plnění za neodvedenou DPH dle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Dnešní aplikace zákona daňovou správou v praxi mnohdy znamená, že i přesto, že podnikatel postupoval správně, tedy že nenašel svého dodavatele mezi nespolehlivými plátci DPH, může správce daně doměřit podnikateli DPH i za „spolehlivého“ dodavatele, který DPH z obchodu neodvedl. Tím se do existenčního rizika dostává téměř každý plátce DPH v České republice. Navíc již existují mnohé náznaky, že se v některých hospodářských sektorech finanční správa angažuje znatelně více, než v jiných.

Koktejl státních restrikcí, zejména středního podnikatelského sektoru, je dále pomalu přiškrcován i dalšími změnami, které nenápadně, ale vědomě zvyšují daňové odvody i náklady podnikatelů. Snížení výdajových paušálů pro živnostníky a snížení obratu pro povinnost přihlášení k DPH jsou dalším dílkem tohoto nechutného koktejlu.

 

Stát žije pouze z podnikání svých občanů.

Uvedu jeden takový vzorový příklad. Složená daňová kvóta v ČR je ca. 35%. To znamená, že podnikatel ze své tržby 1000,- Kč odvede průměrně různými způsoby 350,- Kč do státní pokladny. Ze zbývajících 650,- Kč musí zaplatit svým dodavatelům, zajistit své zaměstnance, své investice, běžné provozní náklady a další desítky povinností a také mu musí něco zbýt pro něj. Proč by jinak podnikal.

Stát, až na nepodstatné výjimky, jiný příjem než těchto 350 korun z každé tisícikoruny příjmů od podnikatelů, nemá. Jak jsou financovány důchody, zdravotnictví, školství, policie, sociální dávky, kraje, obce a další položky ze státního rozpočtu? Z těchto 350 korun. A co mají podnikatelé zato na oplátku? Jen pohrdání a vyšší a vyšší restrikce od státu.

Co víc, už 18 let stát s tímto příjmem nedovede vyjít a pod různými důvody si každoročně na své výdaje ještě půjčuje. Proč si musí půjčovat? Protože toho příliš naslibuje.

Ale stát už nato přišel!! Našel hlavního viníka – podnikatele. Díky němu stát nevychází, je třeba ho pořádně kontrolovat, pak on odvede víc a státní finance budou v pořádku.

Nebudou! Státem vytvořené dluhy jsou na úkor našich dětí, které je v budoucnu krvavě dostihnou. Jako skoro každého dlužníka.

Mocnost střední vrstvy, jejíž svobodné konání vytváří hlavní sílu demokracie a prosperitu republiky, je dnes cíleně oslabována. Její část pracující ve státních službách je v atmosféře strachu nucena k téměř absolutní loajalitě, další část občanů placených ze státního rozpočtu jsou mzdovými nárůsty nad rámec možností naší ekonomiky korumpováni.

A je jim současně a trvale podsouváno, že jejich mzdy mohou být zvýšeny právě proto, že si stát pořádně posvítil a ještě posvítí na ty nečestné podnikatele. Popularitu si tak stát snaží zajistit u těch občanů, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu (včetně krajů a obcí) tím nejpodlejším způsobem, a to označením jiné části občanů za viníka.

Na první pohled to vypadá, že si stát pod sebou řeže větev. Proč tak pronásleduje zdroj svých prakticky jediných příjmů - podnikatele?

Podle mého názoru je tím důvodem odlišný myšlenkový proud, který považuje demokracii za přežitek.

Někteří tomuto novému systému pomáhají vědomě, druzí trend jen udržují svou aktuální příležitostí a nevěří, že zrovna to, čím procházíme, by mělo znamenat přechod na jinou úroveň. Podobně, jako se to již v minulosti stalo, bude následně příliš pozdě.

Postupné ovládnutí podnikatelského a veřejného prostoru je součástí této společenské změny. Znamená jen přípravu na jinou úroveň státního zřízení, kde sice demokratické instituce formálně existují, ale ztrácejí nezávislost na státní moci a veřejný prostor přejímá, buď dobrovolně či ze strachu, unifikované názory šířené z centra.

Velmi podobné zřízení jsme zde již měli, jmenovalo se Československá socialistická republika. A o podobné modely pseudo-demokracie není v dnešním světě nouze.

Ti z nás, kterých se dnes a ještě možná pár dalších let, tento plíživý přechod tolik nedotkne a kteří schovávají hlavu do písku, si možná myslí, že se jich změny nedotknou. Nebo že oni budou ti vyvolení, kteří i v novém systému budou nahoře.

Až na výjimky nebudou a i když, stejně skončí s ohnutým hřbetem. Tak to v pseudo-demokraciích chodívá.

Michal Frauenterka www.radni.cz

reklama kacaba

ban pizza bezlepkova
worldslogo
ban kalendar

DNES JE čtvrtek 1.10.2020

Svátek má Igor, zítra Olívie a Oliver

Nejbližší místní události

Žádné události
ban cenik inzerce
ban nazory z Cech odjinud
ban tst hosivarsky lesopark